Mariánské Lázně patří mezi jedenáct výjimečných lázeňských měst ze sedmi zemí, které byly v červenci 2021 v rámci mezinárodní sériové nominace "Slavné lázně Evropy" zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Upravené parky, nádherná architektura, krása všudypřítomné přírody, široká nabídka volnočasových aktivit a také slavná minulost. Toho všeho si můžete v Mariánských Lázních užívat plnými doušky, stejně tak, jako místních pramenů. Turistické vyžití lze unikátně kombinovat s léčebnými lázeňskými či wellness procedurami. Světoznámé lázně s jedinečnou atmosférou nabízí tradiční léčebné procedury založené na přírodních léčivých zdrojích - minerální prameny, Mariin pramen, bahna a rašeliny podávané po ohřátí ve formě zábalů. Díky mimořádně čistému ovzduší mají "Mariánky" i status klimatických lázní.

"Slavné lázně Evropy" je uskupení 11 lázeňských měst ze 7 zemí, které byly nominovány na zápis do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, a to jako takzvaná mezinárodní sériová nominace. Jejich vzájemná spolupráce a snaha všech dotčených aktérů postupně vedla k prokázání mimořádné hodnoty evropské lázeňské tradice.

Mariánské Lázně, spolu s dalšími 10 lázeňskými evropskými městy (Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Bad Ems, Bad Kissingen, Baden-Baden, Baden u Vídně, Bath, Montecatini Terme, Vichy a Spa) se po mnohaletém procesu na zasedání Výboru světového dědictví UNESCO 24. 7. 2021 dočkaly rozhodnutí, že budou zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO.

Město Mariánské Lázně dbá o spokojenost svých hostů i v rámci kulturní nabídky. Samozřejmostí jsou koncerty, divadelní představení, výstavy, přednášky, workshopy, taneční večery. Atmosféru Mariánských Lázní jako kulturního města, dotváří pravidelně se opakující kulturní akce a festivaly. Kořeny některých sahají do počátku 20. století. Jedním z nich je Chopinův festival. Každoročně se mohou návštěvníci těšit také na Zahájení lázeňské sezóny, Mariánskolázeňské kulturní léto, Jazzové lázně či Mariánský podzim.

Miniaturpark Boheminium Mariánské Lázně skýtá návštěvníkům unikátní podívanou v podobě expozice dokonalých modelů významných českých památek. Park Boheminium je nejnavštěvovanější atrakcí Karlovarského kraje, míří sem každý šestý návštěvník kraje, jde o čtvrtý největší park miniatur v Evropě. Je unikátní nejen svým jedinečným zasazením do přírody, ale i širokou nabídkou do detailu propracovaných modelů českých památek v měřítku 1:25. Karlštejn, Ještěd, zámek Červená Lhota, letohrádek Hvězda či zámek Český Krumlov, to je jen krátký výčet z více jak sedmi desítek dokonalých miniatur významných stavebních a technických památek z celé České republiky.

Johann Wolfgang Goethe, německý básník, prozaik, dramatik a politik, měl české lázně rád, zajížděl sem od roku 1785. V Mariánských Lázních prožil poslední tři letní lázeňské pobyty, právě tady potkal svou poslední velkou lásku Ulriku Sophii von Löwetzow a právě odtud naposled odjížděl z Čech. Mariánské Lázně té doby byly ještě pár let předtím jen jedním z mnoha údolí Slavkovského lesa, plné močálů a bažin, kam nevedly žádné cesty a které patřilo premonstrátskému klášteru v Teplé. O vznik Mariánských Lázní se zasloužili především klášterní lékař Johann Josef Nehr, opat Karel Kašpar Reitenberger a zahradník Václav Skalník, který nehostinné místo proměnil v město parků, kolonád, půvabných pavilonů a vycházkových cest. Tři Goethovy pobyty byly pro Mariánské Lázně skvělou reklamou a k dosud neznámým lázním se obrátila pozornost celé Evropy. Záhy se vědělo o Goethově víře v léčivou sílu Křížového pramene i o tom, že si zdejší vodu nechává posílat ve džbáncích až do Výmaru. Pamětní deska na domě U zlatého hroznu dodnes připomíná, že právě tady Goethe pobýval v létě roku 1823.

Ať už na kole nebo pěšky, turistika po městě i po okolí Mariánských Lázní nabízí nezapomenutelné pohledy na překrásné lázeňské město a jeho okolí.

Naučná stezka Kladská seznamuje s historií osady Kladská, faunou a flórou Slavkovského lesa a přírodní rezervace Kladské rašeliny. Na trase dlouhé 9 km se seznámíte s místní faunou i flórou jak na vlastní oči.

Jde o jednu z nejstarších a největších přírodních rezervací na Karlovarsku a nejcennější část CHKO Slavkovský les. Byla vyhlášena již v roce 1933 na pěti rašeliništích v okolí Kladské. Kladská rašeliniště jsou ojedinělým souborem horských vrchovištních rašelinišť v nadmořských výškách od 800 do 930 m, o celkové rozloze téměř 300 ha, z toho největší rašeliniště je Tajga. Dalšími rašeliništi jsou Paterák, Lysina, Malé rašeliniště a Husí les. Rašeliništěm prochází 1,6 km dlouhá naučná stezka a vede kolem Kladského rybníka po okraji národní přírodní rezervace Kladské rašeliny v části pojmenované Tajga. Vlastní vybudovaná dřevěná trasa vede po vyvýšeném můstkovém chodníčku, 1,6 km dlouhém. Po obvodu jsou četná odpočívadla a vyhlídková místa. Od konce stezky je bezbariérová část přístupná pro vozíčkáře. Chůze po naučné stezce nevyžaduje speciální oblečení a není fyzicky náročná.

Vrchovištní rašeliniště zde začala vznikat před desetitisíci lety v místech, kde se zachytila voda v jezírkách. Později, v době mladších čtvrtohor, začala jezírka zarůstat vodními rostlinami a posléze různými druhy rašeliníků. Rašeliniště pokrývá pralesovitý porost borovice bažinní (s typickými rostlinami jako jsou rosnatky, suchopýr, klikva atd.), jehož obraz se zrcadlí na hladině rozlehlého Kladského rybníka. Ze vzácných zvířat zde v tichých zákoutích uslyšíte tetřeva hlušce nebo čápa černého. Rašeliništní lesní porosty vyhovují nejdrobnější české sově kulíšku nejmenšímu, jestřábu lesnímu a datlu černému. Zdejší lesy osídlila také naše největší kočkovitá šelma rys ostrovid.