Świeradów-Zdrój (dříve německy Bad Flinsberg) je lázeňské město na jihu Polska pod Jizerskými horami v Dolnoslezském vojvodství poblíž hranic s Českou republikou u Frýdlantského výběžku, u hraničního přechodu do Nového Města pod Smrkem. Do lázeňského městečka uprostřed přírody polských Jizerských hor vás přivábí nejen božský klid, ale i malebná architektura. Srdcem celého města je lázeňský park a lázeňský dům s 45 m vysokou věží. S dalšími lázeňskými budovami ho spojuje 80 m dlouhá kolonáda, která je nejdelší modřínovou kolonádou celého Slezska. Dřevěná stavba s vysokými oblouky a květinovými nástěnnými malbami je ideálním místem pro relaxační procházky a konají se zde také četné kulturní akce.

Zdejší léčivé prameny se dostaly do povědomí v 16. století - roku 1572 o jejich výjimečných vlastnostech píše berlínský lékař Leonard Thurneysser. Roku 1739 nechali majitelé, rodina Schaffgotschů, specializovanou komisí odborně prozkoumat a popsat zdejší léčivé prameny. Z jejího zjištění vyplývá, že prameny "zlepšují chuť k jídlu, zastavují nevolnost, zmírňují úzkostní stavy a nemoci žaludku či jater", čímž potvrzuje účinnost pramenů při léčení zdravotních neduhů. Následně byl roku 1768 postaven zdejší první lázeňský dům.

V roce 1895 postihl obec tragický požár, který zničil lázeňskou výstavbu. Již roku 1899 je však otevřen nový Lázeňský dům. Svého vrcholu dosáhl rozvoj lázní ve dvacátých letech 20. století. Na počátku 30. let téhož století navíc poslední německý starosta města - Paul Schmidt - náhodně odhalil radioaktivní vlastnosti zdejších léčivých vod.

Po ukončení druhé světové války se obec stala součástí Polska, lázně obnovily svou činnost v květnu 1946.

Významnou památkou je Čertí mlýn (Czarci Młyn) v sousední Czerniawě-Zdroji, jenž vznikl kolem roku 1890. Jeho základní vybavení je původní a pochází z doby výstavby mlýna. Ten je typickým příkladem architektury charakteristické pro slezsko-české pohraničí.